Olympijské oděvy v muzejních sbírkách

22. 8. 2016 | Olympiáda v Riu skončila. Stejně jako po předchozích olympijských hrách očekává Národní muzeum přírůstky do svých sbírek. Například do sbírky sportovního oděvu, která je uložena v Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu a obsahuje mnoho zajímavého a rozličného materiálu, dokládajícího historii sportovních aktivit u nás. Nemalou část tvoří kolekce oděvů, která shromažďuje sbírky od prvních sokolských krojů, úborů dělnických tělocvičných jednot a dresů ze spartakiád přes speciální oděvy pro jednotlivé druhy sportu. Díky Československému a v současné době Českému olympijskému výboru a i nejednomu olympionikovi je sportovní sbírka rozšiřována o oděvy naší reprezentace na olympijských hrách.

Fotografie. Lodička. OH Berlín, zn. Rolný. Zdroj: Národní muzeum

Nejstarším kusem z olympijské kolekce je čepice lodička zhotovená firmou Rolný pro naše reprezentanty na berlínských hrách v roce 1936. Díky velmi dobrým vztahům Národního muzea s Českým olympijským výborem, je od roku 1992, kdy se konaly zimní olympijské hry v Albertville, sbírka volnočasového a nástupového oblečení našich reprezentantů téměř kompletní. Nejnovějšími kusy oděvu z letních her jsou sportovní a reprezentativní kolekce pro olympioniky pro hry v Londýně z roku 2012.

Jak byla oblečena olympijská výprava v Berlíně roku 1936?

Fotografie. Československý výbor olympijský, Berlin 1936. Účast Čechoslováků na olympijských hrách roku 1936 pořádaných nacistickým Německem v Berlíně byla nejistá. Proti účasti na těchto hrách se vedla kampaň, která se snažila veřejnost přesvědčit o tom, že by hry mohly být zneužity nacistickou propagandou. Zapojili se do ní i někteří sportovci. Československý olympijský výbor však trval na tom, že hry jsou především oslavou sportu, a výpravu na olympiádu vyslal.

Jednotným oděvem pro cestu do dějiště her i pro slavnostní nástup, kterou naše výprava oblékla, se stal světle modrý oblek, o který se postarala oděvní firma Rolný.

„Závodníci se těšili na Berlín jako malé děti a bylo mnoho radosti, když nominace byla schválena a závodníci chodili k Rolnému na míru pro oblek.“

Kdo neměl možnost zajít přímo k Rolnému, poslal své požadavky společně s objednacím lístkem od olympijského výboru poštou, jako to udělal účastník výpravy odborný učitel a kavárník ze Slaného Karel Voth:

„V příloze zasílám míru na oficiální úbor olympijský, neb nemohl jsem se sám k míře dostaviti. Prosím, aby můj úbor byl zhotoven s ohledem na korpulentnost mojí, dříve bych mohl si jej nechat po skoušce u svého krejčího připasovati. Prosím, abych byl písemně uvědoměn, který den mohu si pro úbor poslati. Mimořádné výlohy ochotně zaplatím. Míra na čapku je 60 cm.“

Nakonec sklidilo vlnu kritiky, kromě samotné účasti i naše slavnostní oblečení, a to v té míře, že výtkám musel oponovat tajemník výboru František Widimský na valné hromadě Československého olympijského výboru v březnu 1937:

„Nejčastěji opakovaná stížnost se týká našeho slavnostního úboru. Jedněm se nelíbil kabát, jiným kalhoty, třetím lodička a mnozí jej zatracovali nadobro. Nic se nestalo, tyto stížnosti byly domovem u všech národních mužstev a nikde nebylo úplné spokojenosti. … Náš úbor byl až příliš účelný. Chybělo mu jediné: parádní bílé kalhoty pro sborový nástup, jakým bylo zahajovací defilé. Mluvilo se o tom v ČVO, ale bylo to nad únosnost finanční. Světle-modrá barva kabátu byla velmi apartní a snadno jste podle ní našli Čechoslováka v davu i stadiu. Ledaže jste si ho spletli s Jugoslávcem, který měl kabát barvy na vlas stejné. A ta kaceřovaná lodička byla právě naše specifikum, neměl ji nikdo kromě Čechoslováků, ale ti měli smůlu, že si ji neuměli řádně nasaditi. Nejlépe slušela našim dorostencům, takže se vrátili bez ní: kamarádi z ostatních národů si ji na památku rozebrali.“

Fotografie. Pánská část výpravy při odjezdu na OH v Berlíně v roce 1936. Zdroj: Národní muzeum

A jak taková příprava olympijské oděvní kolekce v roce 1936 probíhala?

Fotografie. Nástupové oděvy OH Berlín. Autorka: Šárka RámišováPánské obleky byly šité u firmy Rolný, stejně jako lodičky, které měla delegace na hlavách. Firma Rolný předložila svou nabídku se vzorky látek 5. června 1936.

„Vzorky látek, které přikládáme, byly vybrány s největší péčí, a přihlíženo hlavně k tomu by jakostí Vám plně vyhovovaly. Můžeme Vás již předem ujistiti, že se jedná o látky vlněné a trvanlivé a jsme jisti, že Vás plně uspokojí. … Zaručujeme se za jejich bezvadné a důkladné provedení, jakož i skutečně prvotřídní střih. Sacca budou pracována na prvotřídní žíněnce, podšívkována jen do půli zad a přednic hedvábnou podšívkou vhodně volenou k barvě sacca. Facona může býti jednořadová dle přání i dvouřadová. … Kalhoty jsou normální, v pase prvotřídně zpracované s třemi faldičky po obou stranách přednic a s kapsičkou na hodinky. Samozřejmě, že Vám nevyhovující faconky se pozmění a dle Vašeho přání přesně upraví.“

Pro „olympijský dress“ zvolila firma vlněnou, světle modrou látku. Na hrudi pod náprsní kapsou nechyběla nášivka představující malou státní vlaječku a klopu zdobil kulatý kovový odznak naší delegace. Na bílé košili měli sportovci uvázanou širokou, tmavě červenou kravatu s drobným znakem. Široké kalhoty s puky a manžetou na dolním kraji bylo možné podkasat u kolen, aby z nich vykukovala lýtka v tmavých podkolenkách. Oblek doplňovaly hnědé baťovské polobotky a pokrývka hlavy ve tvaru lodičky s červeno-bílou výpustkou v lemu. Uvnitř měla lodička etiketu výrobce s nápisem „Olympijské hry v Berlíně 1936, Rolný“. Své oděvy si reprezentanti vyzvedli v červenci od jednotlivých sportovních svazů, které si je předtím převzaly od firmy Rolný, nebo si je nechaly poslat na filiálky firmy. Celkem bylo pro olympijský výbor vyrobeno dvě stě devadesát obleků.

Fotografie. Ženská část výpravy při odjezdu na OH v Berlíně v roce 1936. Zdroj: Národní muzeum

A jak vypadá příprava oděvů dnes?

V roce 2012 bylo již samozřejmostí, že se na vývoji oděvní kolekce spolupracuje se sportovci.  Návrháři nástupové i volnočasové kolekce jejich připomínky v návrzích zohledňují. V červenci 2012 hostil Londýn olympijské hry už potřetí.

Hlavní grafický návrh pro hry v Londýně, který byl inspirován obrazem Amorfa – Dvoubarevná fuga od Františka Kupky, vytvořil grafik Milan Jaroš. Kupkův motiv prostoupil jak nástupovým oděvem z dílny módního salonu E.daniely, tak sportovní kolekcí, tzv. „kolekcí na bednu“ od návrhářů Alpine Pro, kterou nosili sportovci v olympijské vesnici a v níž přebírali medaile. Celkem obsahovala kolekce třiatřicet kusů oděvů a doplňků.

Fotografie. Detail kolekce pro LOH Londýn v roce 2012. Zdroj: Národní muzeum

Fotografie. Dámské sako z kolekce pro LOH v Londýně v roce 2012. Zdroj: Národní muzeumProtože se firma Alpine Pro zaměřuje na výrobu outdoorového oblečení, oslovila návrhářské duo Danielu Flejšarovou a Evu Janouškovou, aby vytvořili část kolekce, ve které sportovci nastupují při zahajovacím ceremoniálu, který již tradičně mívá svůj společenský dress code.

V celé kolekci se prolínaly prvky společenského oděvu, konkrétně u sak, ovšem se sportovní elegancí a vtipem. Tmavě modrý dámský blejzr dostal kapuci a pod bílými šaty měly ženy legíny s potiskem. Muži si místo klasického obleku oblékli bílé bermudy se stejným blejzrem z tmavě modrého úpletu.

Návrh si pohrál i s detaily. Kontrast aplikovaných křišťálových kamínků zn. Swarovski s holínkami byl dalším originálním nápadem kolekce. Z kamínků byla vyskládána česká vlajka i logo Czech Team. Aplikace ozdobily dámské minišaty, pánské polokošile a saka.

Nápad předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala inspirovaným anglickým počasím, obout sportovce do holínek, zaujal:

„Bylo zapotřebí trochu humoru, který do Anglie patří,“ konstatovala návrhářka Daniela Flejšarová. Navíc kolekce v college stylu „byla pro mladé sportovce a měla by je bavit“.

Zprvu získala navržená kolekce, zvláště na sociálních sítích, ke zklamání návrhářek vlažný ohlas. Někteří měli problém s holínkami, jiní s krátkými kalhotami jako slavnostním oděvem pro zahajovací ceremoniál. Vše ale bylo zapomenuto po následných nadšených ohlasech v zahraničních médiích, jejichž vrcholem byla pomyslná zlatá medaile udělená české výpravě renomovaným britským deníkem The Guardian.

Fotografie. Holínky, které byly součástí oděvu pro zahajovací ceremoniál, vyvolaly značné ohlasy. Zdroj: Národní muzeum

V týmu vývojářů sportovní kolekce byli mimo návrhářů Alpine Pro také místopředseda ČOV František Dvořák a sportovci, kteří kolekci testovali při trénincích a mohli tak zprostředkovat výrobcům zpětnou vazbu. Ke spolupráci byli vyzváni Ondřej Synek, Eva Vítečková a Tereza Huříková. Při výběru materiálu jezdil celý tým na univerzitu do Liberce, na pracoviště pro testování materiálů. Ve svých rozhovorech se pak zaručovali, že vybrali z hlediska funkčnosti a pohodlí to nejlepší. Pro firmu Alpine Pro, která kolekci začala prodávat ve svých obchodech, byl velký zájem příjemným překvapením. Originálních holínek bylo pro trh vyrobeno na dva tisíce a byl o ně zájem i v Anglii.

Rozdíl v přípravě i ohlasu na reprezentační olympijské oděvy je velký, přesto je jedno spojuje. Snaha, co nejlépe reprezentovat a vytvořit co nejzajímavější kolekci, kterou uvidí celý sportovní svět.

Chcete se dozvědět o olympijských oděvech více?

Mnoho nových a zajímavých informací najdete v knize „Móda pod olympijskými kruhy“ autorek Šárky Rámišové a Lucie Swierczekové, které jsou i autorkami tohoto textu.

Fotografie. Detail kamínků Swarowski z kolekce pro LOH v Londýně v roce 2012. Zdroj: Národní muzeum


 

Kam dál?

Staré snímky zachycují atmosféru LOH z roku 1920

Perličky z novin závěrem. Londýnské olympijské hry očima kreslířů!

Letošní ZOH? Kontroverznější než roku 1936 být nemohou ...

Nejstarší olympijská medaile ve sbírkách Národního muzea

(EK)

Historie