Odpočinek na útěku do Egypta zachycený v alabastru

10. 12. 2015 | Vánoční příběh o narození Ježíše Krista připomínají zejména výjevy spojené s okamžikem, kdy se zástupy přicházejí poklonit k jesličkám. Prohlédněte si krásný alabastrový reliéf z našich sbírek, který zachycuje méně radostnou chvíli – útěk svaté rodiny z Betléma.

Scéna představuje svatou rodinu, jak odpočívá na útěku z Palestiny do Egypta. Panna Marie se sklání k malému Ježíškovi a za nimi stojí svatý Josef s oslem.  Ježíšek je vyobrazen již jako batole, které matka učí chodit. V pozadí se rýsují hradby města Betléma.  Koše s čerstvě natrhanými jablky symbolizují plody rajské zahrady.

Jde o vyobrazení biblické události, popsané v Matoušově evangeliu. Podle Matoušova líčení se Ježíšovi do Betléma přišli poklonit Tři mudrcové z Orientu, aby mu vzdali hold jako budoucímu židovskému králi. Než ho našli, bloudili, vedeni jen jasnou hvězdou na nebi. V Jeruzalémě se vyptávali krále Heroda. Ten byl znepokojen hrozbou, že bude sesazen z trůnu novým vládcem. Rozhodl se proto dát vyvraždit novorozené chlapce v celé zemi. Když vojáci s tímto úkolem začali, zjevil se Josefovi anděl a varoval ho, aby odvedl rodinu do bezpečí. Volba padla na Egypt, který byl tehdy stejně jako Palestina součástí Římské říše, takže obyvatelé obou zemí měli právo svobodného cestování.

fotografie alabastrového zlaceného reliéfu

Stylově renesanční a raně barokní reliéfy s náboženskými i světskými náměty, řezané v poloprůsvitném alabastru, byly velmi oblíbené. Jejich tvorba se v Evropě soustředila do několika center, blízkých místům těžby tohoto minerálu. Chemickým složením jde o sádrovec, který je v této kvalitní vzácné varietě možno leštit. Jeho povrch pak připomíná lidskou pokožku. Česky se dříve nazýval úběl. V 1. polovině 17. století bylo významným uměleckým střediskem nizozemské město Mecheln, francouzsky zvané Malines. Řezbě se tam věnovaly celé rodiny a dodnes tamní chrámy zdobí alabastrové oltáře. Nizozemí tehdy bylo pod nadvládou španělských Habsburků a cesty přímých objednávek do Čech obstarávali obchodníci z okruhu pražského dvora císaře Rudolfa II. Obdobné práce patřily do inventáře Rudolfovy Kunstkomory i jeho dvořanů. Později se s prodejem uměleckých sbírek dostávaly k novodobým sběratelům a do muzeí.  O jejich vzácnosti dodnes vypovídají české státní sbírky, ve kterých se zachovalo kolem pěti exemplářů.  

Reliéf se Svatou rodinou Národní muzeum získalo v dávné době. Dárce není doložen. Destička má drobné rozměry 12 x 9,5 centimetrů a tloušťku do 1 centimetru.  Byla rozlámaná na několik kusů a obrysy řezby byly místy zaslepeny neodbornými opravami. Pro silné znečištění nebyla vidět ani barevnost reliéfu. Více než jedno století čekal tento unikát v depozitáři na své restaurování. Roku 2003 se dostal do ateliéru akademické sochařky Jitky Malované, která se citlivě pustila do jeho obnovy. Veškeré barvy a zlacení jsou původní, nic nebylo uměle doplňováno.  Došlo i k adjustování na novou sádrovou destičku, jejíž obrysy lze v pozadí krajiny rozeznat. Podle jiného alabastrového reliéfu z téhož období a provenience byl odlit a pozlacen sádrový rámeček, do kterého byl výjev zasazen.



Text připravila Dana Stehlíková, kurátorka sbírky drahých kovů a drahokamů Národního muzea.

 

Kam dál:

VIDEO: Tavba zlata pro výstavu Čas zámořských objevů

Fabergého vejce je již přes sto let symbolem luxusu

 

 

(per)

Umění