Maryšu najdete nově i na eSbírkách

29. 4. 2013 | Drama bratří Aloise a Viléma Mrštíkových „Maryša“ dnes patří k nejklasičtějším dílům české literatury. Originální rukopis hry si můžete prohlédnout nyní kdykoliv z pohodlí domova. Vzácný rukopis je totiž umístěn na portálu eSbírky.

úvodní stránka rukopisu Maryša

Vybrané části sbírek Národního muzea a dalších českých institucí jsou přístupné na internetu od listopadu 2010. Prostřednictvím eSbírek pak české instituce publikují své předměty na webovém portálu Europeana (Evropská digitální knihovna), který slouží jako rozcestník na prezentace jednotlivých evropských muzeí.

Nyní je na eSbírkách přístupný i rukopis nejznámější divadelní hry bratří Mrštíků. Je mimořádný i tím, že se jedná o jediný kompletní autograf textu „Maryši.“ Vzhledem k tomu, že papír snadno podléhající zkáze musí být uchováván ve zvláštních podmínkách, je digitální kopie rukopisu a uveřejnění na portálu eSbírky nejlepší možnou cestou, jak uspokojit potřeby badatelů nebo čistě jen milovníků české literatury.

"Předpokládá se, že vznikla asi desítka různých verzí hry, náš autograf se zřejmě nejvíce přibližuje podobě textu, uvedené na divadle a vydané tiskem. Psal především učitel Alois, jeho bratr Vilém měl obtížně čitelný rukopis, takže do textu přispěl jenom dílčími vpisky", objasňuje okolnosti vzniku rukopisu Vít Pokorný z Divadelního oddělení Národního muzea.  

Rukopis Maryši, který je nyní umístěn na eSbírkách, je unikátní ještě z jednoho důvodu.

"Nejradikálnější odchylka od definitivní podoby „Maryši“ je ve slavném závěru, kdy Vávra po otravě neumírá za scénou, ale svou agónii naturalisticky prožívá přímo na jevišti" popisuje Vít Pokorný. Dále tu jsou spisovnou češtinou psané promluvy, později opravené do moravského nářečí či různé varianty replik a scénických poznámek", dodává.

obsazení v druhém jednání Maryši

Zajímavé je i to, jakým způsobem se vzácný autograf dostal do sbírek Národního muzea. Na jaře roku 1985 bylo divadelní oddělení upozorněno, že u paní Lidmily Rusé ze Sedlčan se nachází jakýsi úplný rukopisný text „Maryši“, který by mohl být vzácnou památkou.

Na základě odborné expertízy bylo potvrzeno, že rukopis je autentickým zněním dramatu z pera Aloise Mrštíka. K paní Rusé se autograf dostal přes jejího třetího manžela stavitele Jana Rusého, který se o divadlo nikdy nezajímal. Na střední škole v Brně se však úzce přátelil s Karlem Mrštíkem, synem Aloise. Když se po studiích jejich cesty rozcházely, daroval Karel Janovi na památku tento vzácný rukopis, který zůstal ukryt v jeho knihovně až do roku 1984, kdy Jan Rusý umírá.

Proč byl takovou vzácností obdarován člověk, který zjevně k divadlu neměl žádný bližší vztah, zůstane zřejmě již navždy tajemstvím.

Drama bratří Aloise a Viléma Mrštíkových „Maryša“ dnes patří k nejklasičtějším dílům české literatury, ale svou cestu za slávou nemělo jednoduché. Tragický příběh nedobrovolného sňatku temperamentního děvčete a násilnického sedláka bratři původně chtěli zpracovat jako prózu. Okolo r. 1888 vznikají první náčrty textu, nakonec se však autoři rozhodli pro formu dramatu. R. 1891 hotové dílo nabídli Národnímu divadlu. Tehdejší hlavní dramaturg divadla Ladislav Stroupežnický však „Maryšu“ odmítnul. Hra mu připadala příliš temná a krutá. Následuje další série žádostí o uvedení a následných zamítnutí. Až 9. května roku 1894 se v potupném čase ve tři hodiny odpoledne koná světová premiéra zřejmě nejlepšího českého dramatu. Po kladných ohlasech se však další reprízy konají již v tradičních večerních hodinách. Ve stejném roce „Maryša“ vychází i knižně v nakladatelství J. Otta. Od těch dob máme zaznamenáno více než čtyřicet knižních vydání a nespočet jevištních nastudování tohoto uměleckého skvostu.

Článek byl připraven ve spolupráci s Vítem Pokorným z Divadelního oddělení Národního muzea.

KAM DÁL?

Česká muzea a galerie můžete navštívit i z pohodlí domova

Vzpomínky na knihtisk

(dan)