Kovové pásy ze Slezska, oblast Těšínska a Jablunkovska

21. 10. 2016 | Překrásné kovové pásy pochází ze Slezska, z oblasti Těšínska a Jablunkovska. Slezské stříbrné pásy nosily ženy i svobodné dívky k těšínskému a jablunkovskému kroji během slavnostních příležitostí.

Pás k ženskému slavnostnímu kroji, stříbrný, místy pozlacený. Asi dílna Antonína Wybraniece (1861–1940) z Těšína. Slezsko, okolí Českého Těšína, 90. léta 19. století. Etnografické oddělení Národního muzea, H4-102343. Zdroj: Monika Tauberová 2012

Filigránové rozety ze stříbrného pásu. Na sponě je puncovní značka „E. W.“ – Emil Wotke, zlatník krojových šperků působící přímo v Těšíně – 1885–1924. Český Těšín, Slezsko, začátek 20. století. Etnografické oddělení Národního muzea, H4-69801. Zdroj: Monika Tauberová 2012Stříbrné pásy nosily ke slavnostnímu kroji bohaté ženy a dívky, které si je braly jen o největších svátcích, ale zejména na svatby. Ženy, které tančily tanec „bialy tanec“, nosily stříbrné pásy a náhrdelníky. František Sláma ve Vlasteneckém putování po Slezsku, na straně 182 zaznamenal, že v 80. letech 19. století: leckterá dívka raději by dala přednost stříbrnému pásu před kravičkou, kterou se jí rodiče chystali dát k věnu.

Ve starších dobách se ve Slezku nosily úzké pásy, složené z obdélných destičkových článků, spojovaných závěsy a sepnuté vpředu háčkem pod okrouhlou sponou. Někdy byly články podložené zlatou ažurovoudestičkou. Úzké stříbrné pásy vycházejí z prvků renesančního a barokního slohu. Například motiv hlaviček andílků. Tyto pásy se přestaly nosit v okolí Těšína v 1. polovině 19. století. Udržely se déle jen v Jablunkově zároveň se starým typem měšťanského kroje.

Pás ženský, stříbrný, řetízkový, destičky jsou spojovány 11 stříbrnými řetízky. Slezsko, Český Těšín, 90. léta 19. století.  Etnografické oddělení Národního muzea, H4-26241. Zdroj: Monika Tauberová 2012

Později se na těšínsku velké oblibě těšily pásy s velkými filigránovými rozetami (růžicemi) a s bohatou řetízkovou výzdobou. Nejčastěji se nosily pásy složené z filigránových článků, spojované řetízky, na něž se zavěšovaly girlandy z dalších řetízků. Ženy a dívky nosily tyto pásy jen ke svátečním příležitostem.

Pásy můžeme rozdělit na dva typy, odlévané a filigránové. Odlévané pásy jsou kombinací lisovaných motivů a navazují na renesanční měšťanské pásy. Skládají se z 10 až 12 obdélníkových článků, které jsou propojovány ozdobnými panty. Spona je kulatá nebo oválná, s litým ornamentem. Byly velmi často zlacené. Koncem 19. století se začaly k pásům přivěšovat stříbrné ozdobné řetízky s pozlacenými přívěsky.

Pás stříbrný ženský, filigránový, s obdélnými pozlacenými destičkami. Pás stříbrný ženský, filigránový, s obdélnými pozlacenými destičkami. Puncovní značka „AH“ zlatník Adolf Horak (1902–1970) působící v Těšíně. Slezsko, Těšínsko, 30. léta 20. století. Etnografické oddělení Národního muzea, H4-84163. Zdroj: Monika Tauberová 2012

Filigránové pásy se skládají z několika rozet, které jsou připevněny na stříbrných destičkách a jsou vzájemně propojené stříbrnými řetízky. Rozety se také většinou pozlacovaly. Chudší ženy si několikrát obtáčely kolem pasu jednoduchý řetízek z drobných oček. Nosily jej obvykle přes barevnou stuhu.

Někdy byly ažurové ozdobné články podloženy zlatou destičkou. Takový pás namaloval Josef Mánes na obraze Mariny Zvibové z r. 1846 a po straně namaloval i detail pásu. Na sponě je hlavička andílka mezi listovím, na destičkách článků je rozvilinový rostlinný ornament. Pod tímto nákresem Josef Mánes napsal poznámku:půda stříbro, basrelief zlato, stříbro.

Z knihy Mgr. Moniky Tauberové, Lidový šperk z Čech, Moravy a Slezska ze sbírek Národního muzea, Národní muzeum, Praha 2012, ISBN 978-80-7036-365-2.

Pás stříbrný filigránový, částečně pozlacený, unikátní filigránová práce. Pás má puncovní značku „EW“ – zlatník Emil Wotke, který působil přímo v Těšíně (1855–1924). V 8568, ošetřeno.  Zlatník Emil Wotke vynikal zejména svými filigránovými pásy, lancušky a háčky. Těšínské Slezsko, 2. polovina 19. století. Etnografické oddělení Národního muzea, H4-103843. Zdroj: Monika Tauberová 2012


 

Kam dál?

Historie dětských pantoflíčků

Dotkněte se venkova

(EK)

Lidová kultura