Kdo by neznal Českou mši vánoční?

23. 12. 2013 | Česká mše vánoční nebo lidově Rybovka je v Česku nejznámější vánoční skladbou. Jaký byl osud jejího geniálního autora?

Detail rukopisu Jakuba Jana Ryby

Jakub Jan Ryba se narodil 26. 10. 1765 v kantorské rodině v Přešticích. Otec zdatný varhaník a skladatel, vyučoval hudbě i syna – učil ho zpěvu, hře na housle, violoncello, varhany, klavír a později i znát hudební teorii a generálbas. Učení doma měl Jakub Jan rád, do školy však kvůli napjatému vztahu s místním učitelem chodil podle vlastních slov s pláčem.

V patnácti letech odešel na piaristické gymnázium do Prahy. Nadšeně sledoval hudební život ve velkém městě, poslouchal významné varhaníky a veliký zájem měl i o hudbu divadelní. Studia bohužel nemohl dokončit – otec se roznemohl a bylo třeba pomoci zaopatřit rodinu. Složil tedy zkoušky na učitelském ústavu a ucházel se o učitelské místo v Nepomuku.

Stálé učitelské místo dostal roku 1788 v Rožmitále, kde pak působil až své smrti 1815. Učitelské povinnosti Ryba stavěl na první místo a výchově a vzdělávání žáků se věnoval nad rámec svých povinností.

Zastával moderní vyučovací metody, za kterými si rozhodně stál. Tím proti sobě leckoho popudil: i proto byl často ve sporu se svými nadřízenými. Když se však situace vyhrotila a byla přivolána školní inspekce, sklidil Ryba jen samou chválu.

K učitelskému místu patřila i funkce regenschoriho místního kůru. O tom, jaký repertoár se pod Rybovým vedením hrál, mnoho dokladů nemáme. Podle některých dochovaných skladeb je zřejmé, že na venkovský kůr byl ten rožmitálský celkem hudebně zdatný. Ryba měl k dispozici dobrý koloraturní soprán, kvalitního houslistu a běžný, nevelký orchestr.

Podle dochovaných zmínek složil Ryba za svůj život okolo 1100 hudebních skladeb.

Z nich se dochovalo okolo 400, především církevních skladeb. Ryba však skládal i množství skladeb světských – od písní, přes kvarteta až k symfoniím. Jeho hudebně skladatelský styl byl barokní, ve složitějších skladbách se však stále více prosazují klasicistní rysy, některé jeho skladby odkazují už k romantismu.

Svůj život Ryba označoval za neradostný, snad k tomu přispívaly i nedobré materiální podmínky venkovských kantorů. Když se oženil, jeho rodina se rychle rozrůstala (Rybovi měli 13 dětí, přežilo jich 7), plat učitele nebyl velký, takže uživit se a udržet nejstarší syny na studiích bylo velice obtížné.

 Tyto okolnosti a další střety s vrchností spolu s Rybovou duševní nemocí byly příčinou jeho dobrovolného odchodu ze světa, pro který se rozhodl 8. 4. 1815.

Pro nás je dnes Jakub Jan Ryba nejznámějším představitelem české kantorské hudby, jehož „Hej mistře!“ nás každoročně naplní radostnou atmosféru Vánoc, ačkoliv autorův život zdaleka tak radostný nebyl.

Za všeobecnou oblíbeností Rybových vánočních skladeb stojí i jeho schopnost a záměr přiblížit se vnímání těch, kterým byla hudba určena.

Vánoční hudbu Ryba komponuje nekomplikovaně v jásavě radostném duchu, hudebně i po stránce textové vychází z lidových podnětů.


Autorkou článku je Marie Šťastná z Národního muzea – Českého muzea hudby.

 

 

KAM DÁL?

Tajemství černé krabice z pozůstalosti Zdeňka Fibicha

VIDEO: Požární cvičení v Českém muzeu hudby

VIDEO: Protančete výstavou Století valčíku a polky!

 

Vánoce