Dům Vojty Náprstka v Milwaukee

17. 3. 2016 | Vojta Náprstek je znám především jako zakladatel Českého průmyslového muzea, politik, mecenáš a iniciátor vzniku prvního ženského vzdělávacího spolku v Čechách – Amerického klubu dam. Většina dochovaných fotografií jej zobrazuje jako usedlého muže v letech, nicméně v mládí byl také radikální revolucionář. Jako student práv vídeňské univerzity se zapletl do revoluce v roce 1848 a z obavy před persekucí a zatčením uprchl do Ameriky, kde strávil devět let svého života.

Obrázek. Vojtěch Náprstek v pokročilejším věku od Maxe Švabinského. Zdroj: Národní muzeum

Fotokopie. Hlavičkový papír obchodu Vojty Náprstka. Je dobře vidět, že se zdaleka nejednalo jen o knihkupectví... (Archiv NpM, bez sig., leden 1851) Zdroj: Národní muzeumZpočátku pobýval v New Yorku a živil se všelijak. V roce 1850 odešel do Milwaukee, kde si pronajal byt a obchod na East Water Street 229 a kde setrval další dva roky. Oficiálně se jednalo o knihkupectví, ve skutečnosti však nabízel velice rozmanitý sortiment, jak dokládá hlavičkový papír jeho firmy. O něco později si zřídil také půjčovnu knih spojenou s veřejnou čítárnou. V tomto domě Náprstek pobýval až do poloviny roku 1852. Dnes je na jeho místě nová zástavba.

Od 1. července 1852 si Náprstek zřídil nový krám na Market Place č. 249. Stál nedaleko Náprstkova prvního působiště, sám Náprstek píše, že vzdálenost činila zhruba 100 kroků. Jak přibližně vypadal v době, kdy zde pobýval Vojta Náprstek, dokládá fotografie Náprstkova přítele Henry Kurze. Pořídil ji v první polovině roku 1896 na přání Josefy Náprstkové. Po smrti svého muže (1894) se totiž začala více zajímat o jeho pobyt v Americe, a proto kontaktovala mnoho z jeho někdejších přátel s prosbou o nějakou vzpomínku. Vzhledem k tomu, že právě z tohoto období Náprstkova života se nedochovalo mnoho pramenů, jsou podobné vzpomínky důležitým zdrojem informací o jeho životě a působení v Americe.

Fotografie. Fotografie zachycující druhé působiště Vojty Náprstka v Milwaukee. V popisce pod fotografií je uvedeno: „Tyto domy stojí na západní straně tak řečeného tržiště na němž byla nyní postavena naše radnice... Ta tři okna pod balkonem byla do jeho místností, malými dvířky po straně se vcházelo. Dům jest nyní poněkud vyzdoben, patro s balkonem jest nové, krám Gustava Martiniho jest značně změněn ale přes to vše jest to stále dosud týž dům...“

Fotografii poslal Kurz koncem května 1896 Josefě a poskytl také další informace, které Josefa k fotografii připsala. Přesně např. určil místnosti, které Náprstek užíval nebo skutečnost, že oproti stavu na fotografii byl původní dům pouze jednopatrový, patro s balkonkem bylo přistavěno až později.

Představu o tom, jak dům, resp. Náprstkův obchod, vypadal zevnitř, si můžeme udělat díky českému krajanu a Náprstkovu příteli Janu Boreckému (1828–1911), který přišel do Milwaukee v roce 1854 a o Náprstkově obchodě poznamenal: „Byla to prostorná síň, kolkolem stály police se staršími knihami k vypůjčení (circulating library). Po stolech ležely rozličné anglické a německé časopisy, týdeníky a měsíčníky a hudební nástroje.

Další známou fotografií, kde je možné vidět stejný dům je snímek z roku 1900, uložený v americké Kongresové knihovně. Zachycuje sice především radnici, avšak v řadě domů po levé straně je dobře vidět fasádu Náprstkova domu.

Pohled na radnici v Milwaukee a řadu domů pořízený v roce 1900. V řadě domů vlevo druhý od fotografa je patrný Náprstkův dům. Library of Congress, Prints & Photographs Division, Detroit Publishing Company Collection, LC-D4-10865.Fotografie. Pohled na radnici v Milwaukee a řadu domů v současnosti. Foto P. Onderka, 2015.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dům stojí v Milwaukee dodnes, byť v trochu pozměněné podobě. Přesto jej lze poměrně snadno identifikovat, čemuž napomáhá především charakteristický tvar oken. Polovina domu byla zbourána či přestavěna, a u zbylé části zůstala zachována pouze vnější fasáda, včetně dobře patrného vstupu na balkonek, který však již na domě chybí. Místo něj je ale k domu přistavěna terasa, která nyní celé stavbě dominuje. Interiér domu byl zcela přestavěn a v současné době se zde provozuje galerie s kavárnou.

Fotografie. Současný pohled na blok domů. Foto P. Onderka, 2015.

Fotografie. Interiér kavárny Waterfront Deli. Foto P. Onderka, 2015.Náprstek zde prožil více než polovinu svého amerického exilu. Provozoval svou čítárnu, vydával časopis Milwaukee Flugblätter a pomýšlel na cestu domů. Vrátit se však směl nakonec až v roce 1858, po velkém úsilí své rodiny a především matky Anny. Do Ameriky se pak již nikdy nepodíval, i když se o ni stále zajímal a do konce života udržoval i navazoval četné kontakty s dalšími krajany, kteří v Americe pobývali.

Jestliže do Ameriky přijel Náprstek jako nezralý mladík s hlavou plnou fantastických snů a ideálů, zde dozrál ve skutečnou osobnost, liberálního a neuvěřitelně tolerantního člověka.

Třeba jednou bude fasáda domu v Milwaukee osazena pamětní deskou, která bude připomínat zdejší pobyt tohoto českého krajana, který svou americkou zkušenost neuvěřitelně zúročil. Z dnešního pohledu naprosto nepochopitelně nikoli pro svůj vlastní užitek, ale především pro národ jako celek.

Autory článku jsou Martin Šámal, Jan Šejbl a Pavel Onderka z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.


 

Kam dál?

Byl to můj osud...Zápisky Josefy Náprstkové

Americký klub dam a česká společnost 19. století

(EK)

Osobnosti