Dámská móda v minulém století – Zlatá dvacátá léta

20. 7. 2016 | První světová válka otřásla celým světem. Nebylo proto divu, že se v poválečném období všichni snažili na prožité hrůzy zapomenout a bavit se. Po překonání poválečné krize došlo ve většině zemí k obnově hospodářství, snížení nezaměstnanosti, zlepšení životní úrovně a všeobecnému rozkvětu. Proto se druhá polovina 20. let označuje jako „zlatá dvacátá“. Právě tento rozvoj ekonomiky a chuť se bavit měly vliv na rozkvět společenského života. Atmosféra bezstarostnosti, radosti a elegance, která na nás dýchá například z filmu Great Gatsby, vychází právě z optimistické nálady předkrizového období.

Fotografie. Tanečnice kabaretu Lucerna Zdroj: Národní muzeum

V Československu po válce vrcholila éra kabaretu. Noční život se ale odehrával i v barech, tančírnách a restauracích. První republika se otevírala světu a nebránila se inspiracím ze zahraničí. Proto na domácí jeviště záhy vtrhly i moderní rytmy. Taneční parkety ovládlo tango, charleston, foxtrot a shimmy.

Josephine Baker. Zdroj: Národní muzeumVelkou ikonou, díky které se charleston rozšířil po Evropě jako požár, byla americká tanečnice černošského původu Josephine Baker, která vystupovala ve většině evropských metropolí. V Praze ve velkém sále Lucerny vystoupila hned dvakrát, v roce 1928 a 1931. Diváky však neuchvátila jen svým tancem, ale také vzhledem. Krátký chlapecký účes a snědá pokožka se tak ze dne na den staly inspirací pro každou ženu. Do této doby bylo opalování považováno za cosi nepatřičného, ale pro emancipované ženy se brzy stalo symbolem jejich rebelie proti konzervativnímu životu hospodyňky v domácnosti.

Nový ideál ženy se však zrodil již během války. V průběhu první světové války musely ženy nastoupit do práce a zastat místa mužů. Tato nepříjemná situace jim ale přinesla nečekanou svobodu a soběstačnost, které se ani po válce nehodlaly vzdát.

 

Díky změnám ve školství se začalo ženám dostávat stejného vzdělání jako mužům, a tak mohly záhy pronikat i do zaměstnání, která jim byla dosud zapovězena. Československo bylo jednou z prvních zemí, které daly ženám volební právo. Rovnoprávnost s muži jim ostatně zaručovala i ústava. Peníze, které si žena vydělala, chtěla samozřejmě utratit tak, jak si přála – za módu, kosmetiku a samozřejmě zábavu, která byla dosud „výsadou“ hlavně opačného pohlaví. Moderní žena mohla kouřit cigarety, pít alkohol a navštívit některý ze zábavních podniků.

K moderní ženě patřilo i moderní oblečení. Móda dvacátých let se nesla ve znamení uvolněnosti, pohodlnosti a značného zjednodušení oproti předchozímu období. Nové trendy do oblékání přinesla geniální návrhářka Coco Chanel, která vysvobodila ženy z korzetů a spodniček a jako alternativu jim nabídla praktické oblečení. To ona do ženského šatníku zařadila pohodlné žerzeje, námořnické pruhované tričko a slavné „malé černé“, které ani dnes nesmí chybět ve skříni žádné ženy.

Fotografie. TGM s rodinou v Topolciankach, spolecnost na louce 1925. Zdroj: Národní muzeum

Ideálem byla mladá žena sportovního vzhledu, čili štíhlá a opálená. Diety a cvičení tak pronikly do ženského světa. Dívky bujnějších tvarů si musely k hubenému vzhledu vypomáhat prádlem. Prsa se zplošťovala stahovací podprsenkou a boky formovaly takzvanou bokovou – elastickým podvazkovým pasem. Korpulentnější dámy se stále uchylovaly ke šněrovačce.

gallery


Denní Orázek z Módní revue - tři dámy v kloboucích -1924šaty, které zahrnovaly oblečení do práce, na sport či jiné volnočasové aktivity měly jednoduché rovné střihy. Často na nich nebylo žádné zapínání. Stačilo je prostě natáhnout přes hlavu. Sukně se postupně zkracovaly. Nejkratší ke kolenům byly po polovině desetiletí. Poté se opět začaly prodlužovat, a když dekáda končila, nosily se opět dlouhé. Šaty většinou postrádaly rukávy. Jednoduchým rovným šatům dominoval snížený pas, který módu 20. let symbolizuje. Neodmyslitelným doplňkem této éry byl i těsný klobouček zvoncovitého tvaru nazývaný cloche, který na počátku 20. let stvořila francouzská kloboučnice Caroline Reboux. Nosil se naražený hluboko do čela, takže částečně zakrýval i oči a žena tak vypadala tajemně.

Společenské oděvy byly pravým opakem těch denních. Střihem se příliš nelišily, ale zatímco denní šaty byly ukázkou praktičnosti a jednoduchosti, večerní móda popouštěla uzdu fantazii ve zdobení. Šaty z jemných hedvábných materiálů se bohatě Fotografie - dívka s krátkými vlasypošívaly korálky, štrasem, flitry a třásněmi, které se při tanci blyštěly a vlnily. Z obliby třásní vzniklo i označení dívek flapper girl – nezávislých, svobodných dívek chlapeckého vzhledu s módním účesem mikádem. Nesměly chybět ani doplňky, často inspirované exotikou – výrazné náramky nebo dlouhé šňůry korálků a perel. Ve vlasech se nosily štrasové čelenky či chocholky z peří. V líčení se kladl vzhled na oči a rty, které byly zvýrazněny červenou rtěnkou. Bylo to v dějinách poprvé, kdy si ženy mohly nalíčit rty veřejně. Na trhu se během 20. let také objevil první tekutý lak na nehty od americké firmy Cutex. Je zajímavé, že šlo o poupravený lak používaný v automobilovém průmyslu. Slušným ženám se však doporučovalo používat pouze nevýrazné odstíny růžové barvy.

„Zlatá dvacátá“ znamenala pro dámské oblečení obrovskou revoluci. V následujícím období se ženy naopak chtěly opět cítit ženami a garsonne (chlapecký) vzhled byl rychle zapomenut.

 

 

gallery

Chcete si tuto dobu připomenout? Navštivte výstavu Retro, která do 30. 4. 2017 probíhá v Nové budově Národního muzea.

 

Autorkami článku jsou Eliška Peterková a Miroslava Burianová z Národního muzea.

 


 

Kam dál?

Neviditelné figuríny

„Opice Hany Benešové“ - výjimečná dáma a její kožichy

(per)

Historie