„Opice Hany Benešové“ - výjimečná dáma a její kožichy

17. 12. 2015 | S Hanou Benešovou jsou dnes spojována adjektiva jako přirozená, společenská, ale hlavně elegantní. Manželka dlouholetého ministra zahraničních věcí a posléze druhého československého prezidenta je historií vnímána jako pozitivní osobnost. Byla vlastně naší první první dámou, protože Charlotta Masaryková byla nemocná a na veřejnosti se objevovala spíše výjimečně. Role manželky diplomata a prezidenta se zhostila paní Hana s elegancí sobě vlastní. Její kožich z „opičí kůže“ patří mezi nejcennější předměty sbírky novodobého textilu Národního muzea.

Fotografie. Hana Benešová v perziánovém kožichu. Zdroj: Národní muzeum

Fotografie. 4) Hana Benešová ve velké společenské toaletě s pláštěnkou lemovanou kožešinou, 1937. Zdroj: Národní muzeumPaní Hana žila v době velkých změn, narodila se ještě v rakousko-uherské monarchii a ještě před první světovou válkou se provdala za Edvarda Beneše. Věrně při něm stála v dobrém i ve zlém. Ve zlém za první války, kdy byla po Benešově odchodu do exilu vězněna; v dobrém po vzniku Československé republiky, kdy se dostala mezi společenskou smetánku.

Hana se tehdy stala sledovanou ženou. Společenské časopisy přinášely její fotografie z politických, kulturních i charitativních akcí. Fotografie ovšem zachytily prezidentský pár i v soukromých chvílích, ve vile Na Zátorce či Sezimově Ústí, nebo například na lyžích. Na všech fotografiích se usmívá perfektně upravená žena. Věděla, co jí sluší, neuchylovala se k extravaganci, ale sázela na doplňky a její oděvy byly primárně elegantně slušivé.

Fotografie. Kožich Hany Benešové z opice. Zdroj: Národní muzeumCesta Hany Benešové k elegantní, vždy vkusně oblečené dámě ale nebyla samozřejmá. Když odjížděla v lednu 1919 po více jak třech letech odloučení za Benešem do Paříže, měla jedny šaty a jeden kostým. Časté cesty do zahraničí po boku Beneše, především do Francie a Švýcarska, jí pozitivně formovaly vkus. Hana zhubla a našla si svůj styl. Ráda nosila komplety a kostýmy. Vždy je doplňovala kloboukem a střevíci na podpatku. Velkou roli v jejím šatníku hrály doplňky. Stačilo vyměnit halenku, květinovou brož, klobouk, či přidat kožešinový přehoz a kostým se zcela proměnil. Kožešiny byly velmi módním doplňkem a i Hana Benešová vlastnila řadu přehozů, například z lišek, norků či tchořů. Měla několik perziánových kožichů, norkový kožich, ale i kožich z opice, který je dnes součástí sbírky Národního muzea.

Fotografie. 6) Hana Benešová za války v Anglii v perziánovém kožichu, 1941. Zdroj: Národní muzeum

Hodnota kožichu pro sbírku je dána především osobou jeho majitelky, ale i typem kožešiny. Kožich z dlouhých černých chlupů je ušit z drobné asi dvoukilové opice chvostana bělolícího. Chvostan je černá opička s výrazným bílým obličejem. Na výrobu kožichů se ale používá jen sameček, neboť samička je šedá a pro kožichy tedy málo dekorativní. Opičí kožešiny byly v době první republiky velmi oblíbené. Používaly se na nejrůznější doplňky jako lemy kožichů či rukávníky. Celý kožich z této opičky je ovšem spíše mimořádným předmětem. Tento kožich spolu se dvěma přehozy z tchoře tmavého, rovněž z vlastnictví Hany Benešové, zakoupilo do svých sbírek Národní muzeum v roce 2012.

Autorkou článků je Miroslava Burianová z Archivu Národního muzea.

Fotografie. 1) U příležitosti položení základního kamene Národního Památníku na Vítkově si Hana Benešové oblékla plášť s bohatým kožešinovým límcem, 1928. Zdroj: Národní muzeum

gallery


 

Kam dál?

Květiny v garderobě dámy

„Smím prosit?“ aneb taneční móda let třicátých

Hvězdy a reklama

(EK)

Osobnosti