Vykopávky v Súdánu přinesly jedinečné nálezy

4. 2. 2013 | Starověká Núbie je v povědomí většiny z nás trochu neprávem ve stínu svého severního souseda – starého Egypta. A přitom i tato země, rozkládající se převážně na území dnešního Súdánu, má svá tajemství a zajímavou historii, kterou už od roku 2009 pomáhá odhalovat také archeologická expedice Národního muzea. Ta působí v Súdánské republice na lokalitě zvané Wad Ben Naga.

archeolog ve výjkopu nad nalezeným kamenným chrlicem v podobě hlavy lva

Již čtvrtá výkopová sezóna proběhla v únoru a březnu 2012 a ta zatím poslední – pátá, na konci roku. Loňskou expedici zakončili tedy archeologové těsně před Vánoci. Do České republiky se vrátili 23. prosince 2012 a nyní již usilovně pracují na zpracování všech výsledků. A co nového poslední dvě sezóny přinesly?

Rok 2012 se nesl ve znamení velkých objevů.

Archeologické práce se v roce 2012 soustředily na výzkum dlouho ztraceného chrámového komplexu, tzv. Týfónia, jenž byl znám pouze z popisů ranných evropských cestovatelů. Během odkryvu architektonických pozůstatků chrámu došlo k zcela zásadním objevům, mezi které se řadí nález vzácného oltáře (přesněji podstavce pro posvátnou bárku) s dvojjazyčným nápisem v egyptských a merojských hieroglyfech a sousoší božstev Amona a Mut.

gallery

Oltář se jmény krále Natakamaniho a královny Amanitore a záhadný merojský jazyk

Objevený oltář se jmény panovnické dvojice, která vládla  v 1. polovině 1. století n. l., byl zdokumentován Pruskou královskou expedicí vedenou C. R. Lepsiem již v roce 1844, ale od té doby byl ztracen. Jde o teprve druhý známý dvojjazyčný nápis z dob tzv. Merojského království a právě s přispěním podobného dochovaného textu (dnes ve sbírkách Egyptského muzea v Berlíně) bylo v roce 1911 rozluštěno merojské písmo.

Merojský jazyk nicméně nadále zůstává až na pár slov nerozluštěn. Odborníci umí přečíst jen některá krátká ustálená sousloví - například obětní formule. Delší texty na své rozluštění stále čekají.

Nalezení souvislejšího dvojjazyčného textu, který by záhadu merojského jazyka definitivně vyřešil, je tak i nadále nesplněným „domácím úkolem“ a snem naší expedice.

Sousoší Amona a Mut

Velký význam pro súdánskou historii má pak objev 77 cm vysokého sousoší boha Amona a jeho manželky Mut, kteří byli do merojského pantheonu převzati v pozměněné podobě z Egypta.

Tato dyáda je jediným známým sousoším daného typu z dob starověké Núbie. Na důležitosti mu neubírá ani fakt, že se dochovalo pouze ve fragmentech.

Na jeho zničení se pravděpodobně podepsaly především vášně spojené s příchodem křesťanství v oblasti, ale i místní velmi nekvalitní pískovec. Dílo bylo opatřeno jemně provedenou vápennou polychromovanou vrstvou a jeho nevyčíslitelná hodnota není tak jen historická, ale i umělecká.

V současné době se fragmenty nacházejí v Súdánském národním muzeu, odkud budou v horizontu měsíců převezeny do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, kde bude sousoší našimi odborníky restaurováno a konzervováno. Podle okolností bude před jeho návratem do Súdánu zvažováno i vystavení pro veřejnost.

Pracuje se i na virtuální rekonstrukci díla, kterou umožnil speciální 3D-skener. Ten expedice používala přímo v terénu, což není v archeologických kruzích stále příliš běžné a spíše je využíván přímo v muzeích.

Trojrozměrný sken chrliče objeveného archeologickou expedici (Alexander Gatzsche)

Trojrozměrný obraz tak dostal například i loni objevený chrlič v podobě hlavy lva, pocházející z místního chrámu. Dle dosavadních zkušeností s chrámy srovnatelné velikosti by mohlo být podle archeologů v zemi ukryto až 14 dalších takových plastik.

Expedice a místní obyvatelé

Počet přítomných odborníků z různých zemí světa se v průběhu trvání expedice mění. Většinou je na lokalitě kolem 6 členů. Již tradičně se museli i letos potýkat s velkými vedry. Při příjezdu na zatím poslední výkopovou sezónu je Wad Ben Naga přivítalo teplotou 48°C ve stínu, což je dle Pavla Onderky z Náprstkova muzea celkem snesitelné babí léto.

Rytmus dne je samozřejmě jiný. Pracujeme od sedmi do dvou hodin a pak zase od pěti,“ popsal boj s horkem Onderka.

Archeologické expedici pomáhají místní dělníci

Vědcům pomáhají při vykopávkách místní dělníci. Tamní komunitě je tak poskytována vítaná práce a s ní spojené přivýdělky. To ovšem není jediná pomoc, kterou s sebou archeologové přinášejí. Expedice slouží i jako zprostředkovatel sociální pomoci; dovezla tak již kolem 600 kg učebních pomůcek a oblečení. Díky finanční pomoci Otrokovic, partnerského města Wad Ben Naga, se expedice podílí na řešení problémů se zajištěním zdroje pitné vody a na generální opravě místní školky.

To vše napomáhá k budování dobrých vztahů s obyvateli Wad Ben Naga, o jejichž nadstandardní úrovni svědčí i to, že po celou dobu trvání výzkumu neproběhly v oblasti žádné pokusy o ilegální výkopy.

Geologický průzkum

Na lokalitě také proběhl geologický průzkum, jehož cílem bylo mimo jiné identifikovat kamenolomy, ze kterých pocházel materiál pro místní stavby.

Nejrozšířenějším stavebním materiálem ve Wad Ben Naga byly nicméně cihly, jelikož nejbližší zdroj kvalitního kamene se nacházel přibližně ve vzdálenosti 20 km.

 

Vedle všech těchto činností a úspěchů naší expedice i nadále pokračují soustavné práce započaté v předchozích letech - kromě odkrývání chrámového komplexu Týfónia mezi ně patří konzervace paláce královny Amanišacheto  a příprava náležitostí nutných pro přípis lokality na Seznam světového dědictví UNESCO.


 

Wad Ben Naga
jedna z nejvýznamnějších lokalit tzv. Merojského ostrova, tj. území nacházející se mezi řekami Nilem, Modrým Nilem a Atbarou (severně od súdánského hlavního města Chartúmu).

Další informace o lokalitě a dosavadním průběhu expedice najdete na www.nm.cz

 

Ptali jste se:

Online rozhovor s archeologem Pavlem Onderkou z dubna 2012

 

(per)