VIDEO: V nejbližších dnech budou známy výsledky průzkumu ostatků umučených františkánů

24.9.2012 | Na zkoumání ostatků se podílejí i antropologové Národního muzea. Františkán Petr Regalát Beneš popisuje, co předcházelo blahořečení čtrnácti umučených františkánů, které se odehraje v nejbližších týdnech.

 

>> Zajímá vás, jak se postupuje při výzkumu ostatků umučených minchů? Co všechno se dá zjistit z kostí?
Ptejte se našich antropologů v online rozhovoru.  Ve středu 17. 10. 11:00–12:00. Otázky můžete položit už nyní.

Příběh umučených pražských františkánů začal před více než 400 lety. Petr Regalát Beneš z kostela Panny Marie Sněžné, který se jejich blahořečení již dlouhá léta věnuje, přibližuje dobové souvislosti jejich smrti: "Vojska tzv. pasovských vtáhla 15. února 1611 do Prahy na Malou Stranu. Na druhém břehu Prahy se obyvatelé cítili v ohrožení. Jejich animozita byla podpořená tím, že se jednalo o katolické vojsko, které táhlo do převážně protestantské Prahy."

Tento den byl shodou okolností také posledním dnem masopustu. Lidé, posilnění alkoholem, se valili po tisících Prahou a útočili na kláštery katolických řádů, protože se rozšířila fáma, že jsou v nich ukrýváni nepřátelé. Kláštery byly pleněny a rabovány. Františkáni v kostele u Panny Marie Sněžné, pocházející z různých zemí Evropy, měli v Praze asi nejslabší zázemí ze všech mnišských řádů v Praze.

Působili v Praze jen několik let a nebyl zde nikdo, kdo by je vzal pod svou ochranu.

Útok na jejich klášter byl proto nejničivější (ve stejný čas lůza zaútočila i na augustiniánský klášter na Karlově a zanechala za sebou tři mrtvé). Napadení františkánského konventu u Panny Marie Sněžné stálo život většiny – zavražděno bylo čtrnáct řeholníků. Útok přežili jen dva, kteří v té době nebyli v Praze. Patnáctý františkán masakru sice unikl, ale zemřel záhy na střelné zranění, které utržil.

P. Regalát Beneš popisuje: "Poté, co se dav hodinu dobýval na dveře kláštera, podařilo se je prolomit. Část bratří byla zavražděna vzápětí po vpádu davu. Sedm řeholníků se před útokem schovalo na půdu kostela, z toho tři až do věžičky. Byli postupně nalezeni a pak buď svrženi z věže dolů na nádvoří, nebo z půdy stropním otvorem přímo do prostoru kostela. Během několika hodin byli všichni řeholníci mrtví a klášter byl vyrabován."

foto: rytina zobrazující umučené františkány

Již od 17. století se objevovaly snahy o blahořečení umučených řeholníků. Pokusů bylo několik, ale až v současné době se podařilo tento proces dovršit.

Papež Benedikt XVI. schválil v květnu tohoto roku s konečnou platností dekret o blahořečení mnichů. Slavnostní završení celého procesu se odehraje 13. října 2012 ve Svatovítské katedrále. V souvislosti s řízením vznikla potřeba prozkoumání ostatků násilně zemřelých františkánů.

Odbornou komisi, ustavenou za účelem průzkumu ostatků, tvoří kromě členů duchovní obce i přední čeští antropologové Petr Velemínský a Vítězslav Kuželka z Národního muzea.

 

Na základě rozhodnutí této komise byly nalezené kosterní pozůstatky vyzvednuty a převezeny k dalšímu zkoumání do laboratoří antropologického oddělení Národního muzea. Zde jsou nyní ostatky podrobeny komplexní antropologické analýze. Vítězslav Kuželka z Národního muzea už dříve upozornil, že za příznivých okolností bude možné se pokusit i o identifikaci jednotlivých jedinců. V nejbližších dnech přijdou antropologové se závěry svých zkoumání. O jejich průzkumu se dozvíte víc na stránkách portálu Muzeum 3000.

 

 

(dan)

self promo

Další články rubriky

Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!

Facebook Twitter RSS
Loading