Přes Prahu utíkaly za západ tisíce Němců

8. 10. 2014 | Obyvatelé Malé Strany na podzim roku 1989 nevěřili svým očím. Na ulicích stály desítky opuštěných trabantů a wartburgů, které východoněmečtí občané hromadně zanechávali v okolí pražského Lobkovického paláce. Žádný klíčový příběh německých dějin se v uplynulém půlstoletí neodehrál tak bezprostředně na území Československa jako exodus občanů Německé demokratické republiky do Spolkové republiky Německo. Došlo k němu na přelomu léta a podzimu roku 1989, kdy se západoněmecké velvyslanectví v Praze stalo útočištěm východoněmeckých občanů, kteří byli ochotni podstoupit velká rizika, aby se dostali z NDR na Západ.

Foto: Karel Cudlín

Národní muzeum ve spolupráci s Československým dokumentačním střediskem, o.p.s. pořádá panelovou výstavu u příležitosti 25. výročí masového útěku občanů NDR, kteří se přes Československo chtěli dostat do západního Německa. Po otevření hranice mezi Rakouskem a Maďarskem to byla další cesta, kudy mohli opustit socialistický blok. Výstavu Německý podzim 1989 v Praze. Cesta východoněmeckých občanů ke svobodě najdete od 3. října do 2. listopadu 2014 v Národním památníku na Vítkově.

V průběhu září 1989 se prostory velvyslanectví v Lobkovickém paláci na Malé Straně zaplňovaly nejprve stovkami a později tisíci „uprchlíků“ z východního Německa. Situace, hrozící humanitární katastrofou, vyžadovala nutně řešení. "Oranžerie velvyslanectví, kterou jsme uvolnili, byla přetvořena na ložnice a příbytky pro uprchlíky," napsal k situaci bývalý západoněmecký velvyslanec v Praze Hermann Huber: "Jídlo už se podávalo pouze z polní kuchyně, noci byly chladnější, čekání na dvaadvacet toalet bylo delší a místo na přespání stále těsnější. Především se však stále ještě nerýsovalo žádné řešení".

Politbyro ústředního výboru vládnoucí východoněmecké Sozialistische Einheitspartei Deutschlandsse pod tlakem okolností uvolilo učinit „jednorázové humanitární gesto“ a povolit volný odchod občanů NDR, zdržujících se na pražském velvyslanectví do Spolkové republiky Německo. V této první vlně hromadného exodu se od večera 30. září do rána 1. října 1989 přesunulo na Západ více než 6000 východních Němců. Jeli zvláštními vlaky východoněmecké železnice, doprovázenými západoněmeckými diplomaty. Vlaky projížděly do západního Německa přes území NDR.   

Během tří následujících dnů se však do prostor velvyslanectví uchýlilo dalších několik tisíc občanů NDR a další tisíce jich čekaly v ulicích vedoucích k Lobkovickému paláci. Následovala druhá vlna exodu. Tentokrát vycestovalo z Prahy v noci ze 4. na 5. října 1989 stejným způsobem 8270 lidí.

Fotografie Karla Cudlína zachycují nelehkou situaci tisíců východoněmeckých uprchlíků, kteří se snažili najít útočiště na pražské ambasádě Spolkové republiky Německo.

Omezení volného cestování do Československa, zavedené východním Berlínem dne 3. října 1989, ztížilo podstatně možnost občanů NDR dostat se do Prahy. Koncem října však politbyro pod novým vedením omezení zrušilo a od 1. listopadu mohli občané NDR cestovat do Československa opět pouze na občanský průkaz.

Do Československa začaly proudit tisíce občanů NDR, toužících dostat se přes Prahu na svobodu. Lobkovický palác i zahrada velvyslanectví byly brzy opět přeplněny. Pod tlakem situace i vedení KSČ se 3. listopadu východoněmecké vedení rozhodlo souhlasit s přímým odchodem občanů NDR z Československa do západního Německa všemi dostupnými dopravními prostředky. Již 4. listopadu vycestovalo z Prahy šesti vlaky 6453 občanů NDR. To byl ovšem jen začátek třetí vlny exodu.

Od 4. do 10. listopadu 1989 vycestovalo přes Československo do Spolkové republiky 62.500 občanů NDR.

V noci z 9. na 10. listopad otevřely úřady NDR postupně všechny přechody do Západního Berlína a pak i do SRN. "Kdo chtěl opustit NDR, nastoupil jednoduše do vlaku, který jel do Prahy, a tam ho zaměstnanci velvyslanectví nasměrovali do přistavených vlaků, které ho bez obtíží dopravily do Spolkové republiky. Šlo už jen o to, že to byla zajížďka přes Prahu," popsal bývalý velvyslanec Huber. Pád berlínské zdi symbolicky započal.

Fotografie ze zahrady Lobkovického paláce, kterou pořídil Adolf Brüggemann, tehdejší pracovník západoněmeckého velvyslanectví.

Článek byl připraven ve spolupráci s Jitkou Hanákovou z Národního muzea – Českolovenského dokumentačního střediska.

KAM DÁL?

 

Křehká krása uchovaná na skle: fotografie Karla Váni

Výstava Hudba a politika rozezní Vítkov

VIDEO: Na návštěvě u ilustrátora Zdeňka Mézla

 

(dan)