Nová kniha o Národním muzeu

18. 5. 2016 | Právě dnes slaví Národní muzeum 125 let od otevření budovy na Václavském náměstí. Tento měsíc také vyšla nová kniha o Národním muzeu, ze které jsme pro Vás připravili malou ochutnávku, týkající se právě této události.

 Obraz. Antonín Balšánek, muzejní novostavba v roce 1893, zdroj: Národní muzeum

18. 5. 1891 byla slavnostně otevřena budova Národního muzea, tehdy ještě Muzea Království českého. Proto jsme z nové publikace s názvem „Velká kniha o Národním muzeu“ vybrali ukázku z kapitoly Historická budova Národního muzea, která se týká právě otevření budovy na Václavském náměstí.

Příprava a stavba muzejního paláce

(…)

Přes veškerou snahu se dokončení stavby – především vinou nepříznivého počasí – o rok zpozdilo. Na dveřích vedoucích do Panteonu je vyřezán letopočet dokončení 1890, ale oficiální oznámení Společnosti Muzea království českého zemského výboru, konstatující, že „stavba je již dokonána“, bylo odesláno až 4. května 1891. Běžně se tedy uvádí, že budova byla postavena v letech 1885–1891. Původní rozpočet na hrubou stavbu, počítající s částkou 1 740 000 zlatých, se nepodařilo dodržet. Nakonec dosáhly náklady asi 2 milionů zlatých. Dnes by to byl mimořádný úspěch. Je třeba ovšem připomenout, že dokončování umělecké výzdoby interiérů a zařizování potřebným mobiliářem trvalo ještě dlouhou řadu let, až do počátku 20. Století. A že si tyto „vícepráce“ vyžádaly ještě dosti vysoké náklady. Zejména vitríny a další kusy nábytku stály sumy, jaké nikdo neočekával a s nimiž se nepočítalo. Uvádí se, že to byla astronomická částka dosahující výše asi 400 000 zlatých.

Stejně překotně, jak stavba začala, byla nová budova také zpřístupněna. Mnohého z nás udiví, že ji slavnostně neotvírala Společnost Muzea Království českého, pro niž byl palác postaven. Muzejní společnost paradoxně přenechala veškerou iniciativu v této věci České akademii císaře Františka Josefa I. Pro vědy, slovesnost a umění, jež byla v nové budově hostem. Akademie, právě založená z iniciativy architekta Josefa Hlávky, neměla ještě vlastní budovu, a tak jí byly provizorně pronajaty některé prostory v muzejní novostavbě. Dne 18. května 1891 uspořádala Akademie v Panteonu slavnost u příležitosti zahájení své činnosti, a tím byla budova zpřístupněna veřejnosti a uvedena do provozu. Muzejní společnost by pravděpodobně ještě s otevřením svého sídla váhala, neboť sbírky se do výstavních sálů teprve stěhovaly (instalování prvních expozic bylo dokončeno až v září 1892) a závěrečné kolaudace novostavby ještě neproběhly. Nicméně zpřístupnění budovy nebylo možné oddalovat. Už tři dny před tím, 15. května 1891, začala v Praze velkolepá Všeobecná zemská výstava a zemský výbor si přál, aby si její návštěvníci mohli prohlédnout i muzejní novostavbu.

Ukázka je z kapitoly Historická budova Národního muzea, jejímž autorem je Lubomír Sršeň Kurátor oddělení starších českých dějin

Knihu si můžete zakoupit v Nové budově Národního muzea nebo na našem eshopu.

Fotografie. Velká kniha o Národním muzeu vyšla i v anglické verzi. Zdroj: Národní muzeum


 

Kam dál?

Sochy čtyř živlů

VIDEO: Mařákovy romantické obrazy hradů

VIDEO: Vstupní dveře v Panteonu Národního muzea

VIDEO: Pokrokové osvětlení Panteonu

VIDEO:Krby v Panteonu Historické budovy Národního muzea

VIDEO: Lunety s výjevy z české minulosti

VIDEO: Dvanáct obrazů s pohledy na památná místa Čech

(EK)