Nejzajímavější dotazy – copak je to za pavouka?

25. 9. 2014 | Do Národního muzea přicházejí každý den nejrůznější dotazy. Často se mezi nimi objevují i prosby o určení živočichů nebo neznámých předmětů. Tentokrát v seriálu "Nejzajímavější dotazy" představujeme dotaz týkající se určení druhu nápadného pavouka.

Samička křižáka obecného (Araneus diadematus) foto: Petra Oliveriusová

"Dobrý den, rádi bychom věděli, co je toto za pavouka a zda není nějak nebezpečný."

Tak začínal dotaz Evy Oliveriusové z Velkých Popovic, jejíž rodina našla pavouka na balkóně. Nápadný pavouk ji zaujal. Arachnolog Petr Dolejš z Národního muzea objasnil, že se jedná o samičku křižáka obecného (Araneus diadematus), a že tento druh není pro člověka nebezpečný.

Detail samičky křižáka obecného. Foto: Petra OliveriusováKřižák obecný není naším nejčastěji se vyskytujícím pavoukem, ale zato je všudypřítomný a nápadný, a proto ze všech nejznámější. Zmínky o něm se vyskytují i v pohádkách.
Tito křižáci jsou barevně variabilní, a proto nemusí být hned na první pohled jasné, o který druh jde. Některým jedincům dokonce chybí jejich typický kříž.
Křižák sice dovede svými klepítky prokousnout lidskou kůži, ale jeho jed je pro člověka zcela neškodný. Vlastní kousnutí bolí asi jako píchnutí špendlíkem, u citlivějších osob se může objevit otok, který do dvou hodin zcela bez následků zmizí, takže není třeba se ho obávat.

Velcí křižáci, mezi které patří i křižák obecný, se dožívají dvou let a dospívají koncem léta. K fotografii křižáka dodává Petr Dolejš: "Jedná se o samičku, která je plná vajíček, které bude po oplození snášet do pavučinových zámotků – kokonů. Je to práce velice namáhavá, takže samička po upředení druhého (výjimečně třetího) kokonu uhyne vysílením. Na jaře se z vajíček vylíhnou malí pavoučci, žlutí s černou skvrnou na zadečku, kteří se chvíli budou držet pospolu a připomínat tak "žlutou malinu", ale pak se rozutečou a každý z nich si postaví svoji vlastní síť".


Věděli jste, že arachnologie tvoří významnou část fondu bezobratlých Národního muzea? Její stěžejní kolekcí je jednak sbírka pavouků (Araneae) Prof. Františka Millera, čítající kolem 100 000 exemplářů a dále bohatý dokladový materiál, získaný od roku 1971 dodnes v souvislosti s faunistickým výzkumem ohrožených a chráněných území. Další je početná kolekce sekáčů (Opiliones), která je dokladem celoživotní vědecké práce Dr. Vladimíra Šilhavého. Starší sbírky štírů (Scorpiones) a sklípkanů (Mygalomorpha) byly obohaceny novými kolekcemi získanými od badatele Františka Kovaříka.

 

KAM DÁL?

 

Nejzajímavější dotazy - nález zkamenělého giganta

Nejzajímavější dotazy - jakého motýla máme čekat?

Nejzajímavější dotazy - černé sklo v řece

 

(dan)