Jenský kodex

25. 6. 2015 | Jenský kodex je unikátní památkou českého písemnictví a patří k nejcennějším rukopisům uloženým ve sbírkách Knihovny Národního muzea. Významný je nejen díky svým nádherně zdobeným iluminacím, ale také díky tomu, že vypovídá o husitské době, která byla jedním z klíčových období české historie.

Scan. Poslední večeře Páně. Iluminace z Jenského kodexu. Zdroj: Národní muzeum

Kodex, který je ve správě oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea, vznikl na přelomu 15. a 16 století na našem území. Impulz k sestavení kodexu dal utrakvista Bohuslav z Čechtic. Na první pohled patrná je bohatá a obsáhlá iluminátorská výzdoba rukopisu. V některých částech obrazová výzdoba převažuje nad textem.  Rukopis obsahuje převážně teologické traktáty, které mají mj. poukázat na rozpor mezi prvotní církví a tou, jaká byla v dobách mistra Jana Husa. Iluminace tak zobrazují např. rozmařilý život kněží nebo kritiku vybírání odpustků. Téměř celý kodex je napsaný česky, pouze jeho malá část latinsky.

Jenský kodex digitalozováno. Hříšní mniši se v lázni oddávají rozkoši. Iluminace z Jenského kodexu. Zdroj: Národní muzeum

Rukopis není dílem jediného člověka. Na jeho sepsání se podílelo nejspíše až pět písařů. Také iluminace byly dílem několika osob, které byly v 16. století členy iluminátorské dílny.  V jejím čele stál Janíček Zmilelý z Písku, kterému jsou přisuzovány nejkrásnější a nejkvalitnější iluminace. V iluminátorských dílnách bylo běžné, že vedoucí malíř vytvářel jen nejvýznamnější iluminace a ostatní přenechával svým kolegům. Na jednom vyobrazení se pak mohlo podílet několik malířů najednou. Jeden malíř se mohl věnovat například kreslení bordur a jiný zase tapetám v pozadí. Předpokládá se, že děl typově podobných Jenskému kodexu vzniklo v 15. století více. Kromě něj se však dochoval jen jeden rukopis, který bychom s ním mohli po obsahové stránce srovnat, a to Göttingenský kodex. Ačkoli je výzdoba Jenského kodexu bohatší a na lepší úrovni než u kodexu Göttingenského, obě dvě díla spojuje satirický obsah mířící na soudobé církevní pořádky. Obrazové výjevy potom tento text vhodně doplňují.

V druhé polovině 16. století se dostal Jenský kodex za dosud neobjasněných okolností do Německa, pravděpodobně jako dar Martinu Lutherovi. Jisté však je, že nakonec doputoval až do města Jena, kde byl uložen v místní univerzitní knihovně. Odtud také pochází jeho dnešní název Jenský kodex.

Ačkoliv byl rukopis dlouhou dobu mimo naše území, nezapomnělo se na něj. Zájem o kodex v českém prostředí rozpoutal koncem 18. století Josef Dobrovský, který jej zkoumal během svých zahraničních cest. Na významné české literární dílo upozornil Pavla Josefa Šafaříka, který následně vytvořil přepis téměř celého rukopisu. Čeští obrozenci ale nebyli jediní, kterým rukopis učaroval. Velký zájem o Jenský kodex projevil i německý básník Johann Wolfgang Goethe, jenž byl v té době kurátorem Jenské univerzity. Dokonce zaslal do Prahy překresby některých iluminací s husitskou ikonografií.

Jenský kodex digitalizováno. Husitské vojsko vítězí nad křižáky. Iluminace z Jenského kodexu. Zdroj: Národní muzeum

Rukopis se znovu dostal na území Čech až na počátku 20. století, kdy sem byl zapůjčen ke studijním účelům. Definitivně se ale vrátil zpět do Prahy až v roce 1951, kdy jej tehdejší německý prezident NDR Wilhelm Pieck věnoval československému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Od té doby je kodex ve správě Knihovny Národního muzea. Rukopis zaujal odborníky i média, díky čemuž se brzy dostal do povědomí široké veřejnosti.

Na samotný kodex však měl velký zájem odborníků i médií v 50. a 60. letech velmi špatný dopad. Neustálé otevírání, natáčení nebo focení ještě zhoršovalo jeho špatný stav, ve kterém byl vrácen do Prahy. Nakonec nezbývalo, než kodex zrestaurovat a zakonzervovat. Rukopis byl za dlouhá léta poškozen špínou, vlhkostí a také kyselostí inkoustu. Velkou škodu na kodexu způsobily opravy plastickou fólií, kterou byl kodex vyspraven ještě v Německu.  V polovině 80. let 20. století tedy rukopis prošel kompletním restaurováním, čímž se opět přiblížil svému původnímu vzhledu.

Fotografie. Jenský kodex po restaurování. Zdroj: Národní muzeum

Proto se po několikaletých průtazích restaurátoři pustili do práce. Odstranili přelepy, scelili a vyrovnali jednotlivé stránky tzv. folia, odsátím špíny oživili barvy a dolitím papíroviny scelili folia vždy po dvou, aby mohla být později svázána do vazby. Restaurována byla i samotná vazba knihy. Zde museli odborníci řešit problém s přesahem knižního bloku, kvůli kterému už dříve docházelo k devastaci rukopisu. I tento problém se nakonec vhodnou úpravou desek podařilo vyřešit. Po pěti letech od zahájení příprav byly konečně všechny restaurátorské práce hotovy. Unikátní literární dílo znovu získalo svoji dávnou krásu. Přesvědčit se o tom mohli návštěvníci výstavy Husovské unikáty ze sbírek Národního muzea. Na této výstavě byl kodex po dobu několika dní vystaven. Návštěvníci si mohou prohlédnout celý kodex v digitální verzi přímo na výstavě, která bude otevřená až do 12. 7. 2015.

Galerie:

gallery

 


 

Kam dál?

VIDEO: Husovské unikáty

Stavba plátové zbroje ze středověku je složitější než puzzle

 

(EK)