VIDEO: Jaký bude další osud Palackého mozku?

15.5.2015 | Mozek Františka Palackého musí kvůli rekonstrukci Historické budovy Národního muzea opustit Panteon, kde byl uložen přes 55 let. Jeho dalším útočištěm se stane Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra.

Osud preparátu mozku Františka Palackého se začal psát záhy po Palackého smrti. Když „Otec národa“ dne  26. května 1876 zemřel, bylo jeho tělo pietně vystaveno na Staroměstské radnici. Přímo zde také proběhla pitva. Při ní byl vyjmut mozek, který byl v nádobě s tekutinou uchován jako významná památka pro Národní muzeum.

Preparát byl od roku 1958 uložen v Panteonu ve speciální nice kryté neoznačenou mramorovou deskou. Dne 15. května 2015 proběhl jeho dlouho očekávaný převoz do expozice v Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v pražské Palackého ulici, kterou také spravuje Národní muzeum. „Otec národa“ tak symbolicky opustil Historickou budovu Národního muzea, aby mohla proběhnout její rekonstrukce.František Palacký, Josef Jungmann a Kašpar Maria hrabě ze Šternberka, ilustrace z r. 1953., Zdeněk Burian (zdroj: Národní muzeum)

Jaký je Váš názor? Měl by se preparát Palackého mozku po rekonstrukci Historické budovy Národního muzea vrátit zpět na symbolické místo do Panteonu, nebo by bylo vhodnější jej pietně uložit k Palackého ostatkům do rodinné hrobky?


 


Jaký je váš názor na další osud Palackého mozku? Diskutujte s námi pod článkem.

Poslední rozloučení s Otcem národa

Františku Palackému byla sejmuta i posmrtná maska, kterou také uchovává Národní muzeum (zdroj: Národní muzeum)Poté, co František Palacký dne 26. května 1876 náhle zemřel, ukázalo se, že jeho poslední rozloučení bude událostí celonárodního charakteru. Balzamované tělo Františka Palackého bylo před tím, než začal samotný pohřeb, vystaveno od 28. do 30. května 1876 ve Staroměstské radnici, a poslední sbohem mu přišly dát tisíce lidí, včetně zástupců spolků a místních samospráv z celé země.

Navečer 30. května 1876 byla radnice pro veřejnost uzavřena a téže noci proběhla pitva Palackého hlavy. „Ihned po pohřbu zemského historiografa dra. Františka Palackého byl mozek slavného učence tohoto Museu odevzdán, aby pak panu med. dru. Václavu Šteflovi vydán byl k vůli chemickofysiologickému prozkoumání,“ píše se v dopise ze dne 10. prosince 1878. Například jeden z tehdejších nejserióznějších deníků, Národní listy, informoval v této souvislosti o tom, že podle lékaře provádějícího pitvu byla lebka „nadobyčejně krásně tvořena, mozku mnoho a týž také velmi pěkný.“ Tuto dnes zcela nepietně působící zmínku v seriózním tisku, stejně jako samotný akt uchování Palackého mozku, je však třeba chápat v dobovém kontextu. Touha po uchování té části Palackého těla, ve které de facto „vznikla“ myšlenka vytvářet český národ prostřednictvím psaní jeho dějin a aktivní politické akce, se tak může jevit jako akt, který měl symbolicky spojit zesnulého Palackého se současností a budoucností celého národa. Symbolicky pak měly být tyto Palackého ostatky uchovány právě v Národním muzeu, které sám pomáhal budovat, a které bylo výstavní síní snah o budování národní identity.

Odlitek ruky Františka Palackého (zdroj: Národní muzeum)

V Národním muzeu

V Národním muzeum to však nebylo s důstojným uchováním preparátu mozku tak jednoduché. Muzeum nejprve sídlilo ještě v budově Na příkopech, kde byl dlouhodobý nedostatek místa. Po výstavbě nové reprezentativní muzejní budovy na Václavském náměstí se situace změnila.

Profesor J. V. Rohon roku 1899 požádal Prezidium Společnosti Muzea o zapůjčení preparátu za účelem vědeckého zkoumání. Následovala vnitřní jednání muzea i České akademie, kde se zvažovalo, zda je to skutečně nutné, a zda není lepší ponechat preparát pouze k pietním účelům. Speciálně zřízená komise měla také za úkol prozkoumat aktuální stav preparátu.  V rámci tohoto průzkumu byl preparát zvážen a byl popsán jeho aktuální stav. I vzhledem k tomu, že byl rodinou dán souhlas, bylo profesoru Rohonovi vyhověno preparát dále zkoumat.

Současné uložení preparátu ve speciální nice (zdroj: Národní muzeum)

Poté se s preparátem dlouhá léta nic nedělo a byl pietně opatrován. Teprve 30. srpna 1958 se v Panteonu Historické budovy Národního muzea sešli tehdejší ředitel Národního muzea Vladimír Denkstein, jeho náměstek Karel Tuček a přednostka historicko-archeologického oddělení Zoroslava Drobná. Za jejich přítomnosti byl preparát mozku ve válcové skleněné nádobě označené pečetí a naplněné fixační tekutinou z glycerolu a 5% formaldehydu uschován do černě mořené dřevěné skříňky, a poté byl slavnostně vložen do stěny Panteonu Historické budovy Národního muzea.


 

 

KAM DÁL?

 

Společný byt Palackého a Riegra

Přečtěte si ukázku z katalogu malovaných portrétů

Tváří v tvář smrti

 

(dan)

Diskuse

Je to nedůstojné Neznámý uživatel 3. června 2015 13:16
Jaký bude další osud Palackého mozku? Neznámý uživatel 16. srpna 2015 17:10
Jaký bude další osud Palackého mozku? Neznámý uživatel 16. srpna 2015 17:34
Berme ohled na Marii Riegrovou Neznámý uživatel 26. května 2016 10:26
self promo

Další články rubriky

Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!

Facebook Twitter RSS
Loading