Africký polštář z rudolfinských sbírek cestuje za oceán

2. 9. 2015 | Na počátku září letošního roku opustil brány Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur předmět, který byl kdysi uložen ve sbírkách císaře Rudolfa II. (1576–1611). Jedná se o polštář vytvořený z rafiových vláken, který pochází z oblasti Konga. Předmět se vydal na dalekou cestu přes oceán, aby byl vystaven v Metropolitním muzeu umění v New Yorku, kde se stane významnou součástí výstavy „Kongo: Power and Majesty“.

Fotografie. Rubová strana polštáře (inv. č. 22 258), který pochází ze sbírek Rudolfa II. (1576–1611). Zdroj: Národní muzeum

Polštář je zhotoven z tzv. bakubského sametu, který vyráběli Kubové v oblasti Konga z vláken rafiové palmy (Rafia vinifera). Textilie z rafiových vláken se tkaly na stavech, jež měly sklon rámů 45 stupňů proti tkalci. Velikost látky byla dána délkou vlákna osnovy. Výsledný pruh látky svou velikostí nepřesahoval 0,8 metru čtverečního. Malý čtvereček o délce stran okolo 30 cm se v 17. století nazýval libongo (plurál mbongo). Podle historika Phyllise Martina se používalo těchto čtverců látky jako platidla. Kousky látky byly svázány po 5, 10, 20, 40 nebo 100 kusech. Práce při výrobě rafiových látek byly v této oblasti velmi přísně rozděleny. Muži se starali o kácení palem a přípravu látky (tkaní). Ženy se pak věnovaly vyzdobení textilií.

Fotografie. Detail polštáře (inv. č. 22 258), který pochází ze sbírek Rudolfa II. (1576–1611). Zdroj: Národní muzeum

Výrobu tzv. bakubského sametu ovládaly výhradně ženy. Vlákna byla obarvena přírodními barvivy. Velmi časté byly všechny odstíny hnědé a okrové, pak černá a méně často se používala červená a tmavě modrá. Ženy ke své práci potřebovaly velmi ostrý nůž a speciální dlouhou jehlu, kterou vplétaly krátká vlákna do tkaniny. Po vetkání byla vlákna nožem seříznuta do stejné délky okolo dvou milimetrů. Obyčejná tkadlena znala okolo dvou set vzorů, z nichž každý měl své jméno. Vzory byly často asymetrické. Rafiové tkaniny z Konga byly v Evropě velmi oblíbené na konci renesance a stávaly se součástí mnoha kabinetů kuriozit. Abstraktní dekor na rafiových tkaninách ovlivnil díla mnoha tehdejších umělců. Při své tvorbě se jimi inspiroval i Paul Klee a Henri Matisse. Dnes jsou bakubské samety chloubou každé etnografické sbírky.

Fotografie. Detail polštáře (inv. č. 22 258), který pochází ze sbírek Rudolfa II. (1576–1611). Zdroj: Národní muzeumAutorkou článku je Jana Jiroušková z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Další fotografie naleznete v galerii:

gallery


 

Kam dál?

Odborníci zkoumali vzácné indické miniatury

Africké hračky ze sbírek Náprstkova muzea

Drahý muži!

 

(EK)